Ve druhé polovině 19. století došlo v oblasti českého jihu k několika podstatným změnám, které ovlivnily způsob života zdejších obyvatel. V souvislosti s výrazným nástupem industrializace v Čechách a zejména s vybudováním hlavních železniční tratí z Vídně do Prahy a do Plzně se centrum územní správy, průmyslové výroby, dopravy a obchodu výrazně soustředilo do Českých Budějovic. Postupný odchod Schwarzenbergů do nově vybudovaného rodového sídla na zámku Hluboká znamenal ve svém důsledku pro město Český Krumlov i jeho nejbližší okolí nezadržitelný přechod od sídla rezidenčního významu k provinčnímu městečku, jehož staletý lesk a slávu měla připomínat už jen kulisa zámku na skále nad Vltavou. Oblast jižní Šumavy a Novohradských hor, patřící z velké části ke schwarzenberskému a buquoyskému panství musela prokázat, že obstojí nejen tváří v tvář novým hospodářským okolnostem v rakousko-uherské monarchii, ale též i v nelehkém národnostním, společenském a kulturním soužití Čechů a Němců před vypuknutím prvního světového válečného konfliktu či v období bezprostředně po vzniku Československé republiky v roce 1918.
Výstava zavádí návštěvníka do prostředí všedního života drobných řemeslníků, živnostníků a obchodníků, kteří byli nuceni čelit trvale narůstajícímu tlaku průmyslové konkurence především každodenním bojem o zákazníka v místě svého působení, neanonymní kvalitou vlastních výrobků nebo služeb a navíc vždy i mimořádným pracovním výkonem, na němž se nezřídka kdy podílela celá rodina, včetně dětí. Jádro pravdy lidového přísloví o „zlatém dně“ řemesla často spočívalo spíše jen v tom, že fortelného řemeslníka či poctivého živnostníka jeho podnikání, které se dědilo z generace na generaci, dlouhodobě uživilo. Mnohem viditelněji se každodenně naplňoval obsah jiného úsloví, a to „náš zákazník, náš pán“.
Od roku 1859, kdy byly formálně zrušeny cechy, působící v našich zemích již od středověku, se stalo profesní sdružování a organizování doménou nově zřízených místních řemeslnických jednot. Ty se také staraly o výchovu učňovského dorostu nebo o pořádání kulturních, osvětových a společenských akcí.
Ve výstavě se návštěvník může seznámit se zásadními dokumenty a dobovými fotografiemi, které poskytla spolupracující pracoviště Státního okresního archivu v Českém Krumlově a Musea Fotoateliéru Seidel v Českém Krumlově, ale zejména s mimořádně pestrým a obsáhlým výběrem originálních předmětů ze sbírkového fondu Regionálního muzea a od soukromých sběratelů. Díky nim velice barvitě a trojrozměrně ožije pozapomenutý svět sklářů, mlynářů, hamerníků, kovářů, hrnčířů, pekařů, krejčích či obuvníků. Chybět pochopitelně nemůže ani typický regionální produkt, který má na jihu Čech hluboce zakořeněnou tradici – pivo, a s ním neodmyslitelně související obor živnosti – hospoda.
Výstava byla připravena ve spolupráci se Státním okresním archivem v Českém Krumlově, za materiální a odborné podpory Musea fotoateliéru Seidel v Českém Krumlově a řady dalších institucí i soukromých sběratelů.
Na fotografii jsou zobrazeni bednáři
(databanka – Museum Fotoatelier Seidel)
