CZE: Památník – rodný dům Adalberta Stiftera v Horní Plané

Součástí Regionálního muzea je pobočka Památník – rodný domek Adalberta Stiftera v Horní Plané, který mapuje život a dílo tohoto ”básníka Šumavy”. rodný domek Adalberta Stiftera v Horní Plané

První memoriální expozici zde připravili dr. Hugo Rokyta jako zástupce Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody v Praze a tehdejší ředitel českokrumlovského muzea Jan Huleš.

Památník Adalberta Stiftera byl slavnostně otevřen 23. října 1960 v den 155. výročí spisovatelova narození.

Současná dvoujazyčná expozice Adalberta Stiftera rodný kraj vznikla v roce 2005 a obsahově je zaměřena především na Stifterův osobní a tvůrčí vztah k rodné Horní Plané a milované Šumavě. Také v památníku jsou každoročně pořádány krátkodobé sezonní výstavy i další kulturní a společenské akce.

DE: Gedenkstätte – Geburtshaus von Adalbert Stifter in Horní Planá

Als Zweigstelle des Regionalmuseums in Český Krumlov ist die Gedenkstätte von Adalbert Stifter in Horní Planá, die am 23. Oktober 1960 anlässlich des 155. Geburtstages des Schriftstellers eröffnet wurde.

Die erste Gedenkausstellung wurde von Dr. phil. Hugo Rokyta vom Staatsdenkmalamt in Prag und Jan Huleš, Direktor des Krumauer Bezirksmuseums eingerichtet.

Die zweisprachige Ausstellung „Adalbert Stifter und seine Heimat“, entstand im Jahre 2005 und orientiert sich am Verhältnis Stifters zu seiner vertrauten Landschaft und seinem geliebten Böhmerwald. Auch in der Gedenkstätte finden jedes Jahr kurzfristige saisonale Ausstellungen und andere kulturelle und gesellschaftliche Veranstaltungen statt.

Důležité informace

Otevírací doba

Duben, říjen
úterý – neděle: 09,00 – 12,00 / 12,30 – 16,00 hodin
Dienstag – Sonntag: 09,00 – 12,00 / 12,30 – 16,00
Květen, červen, září
úterý – neděle: 9,30 – 12.00 / 12,30 – 17,00 hodin
Dienstag – Sonntag: 9,30 – 12.00 / 12,30 – 17,00
Červenec, srpen
úterý – neděle: 9,30 – 12.00 / 12,30 – 17,00 hodin
Dienstag – Sonntag: 9,30 – 12.00 / 12,30 – 17,00
Listopad, prosinec
úterý – sobota: 09,00 – 12,00 / 12,30 – 16,00 hodin
Dienstag – Samstag: 09,00 – 12,00 / 12,30 – 16,00

Po předběžné domluvě je možná prohlídka i mimo řádnou otevírací dobu.
Nach vorheriger Absprache sind Besichtigungen außerhalb der normalen Öffnungszeiten möglich.

Stálá expozice

CZE

Obsahovým těžištěm obnovené, nově uspořádané a rozšířené stálé výstavy v rodném domě A. Stiftera je jeho rodiště – Horní Planá a jižní Šumava.

V kulturně-historické části se návštěvník seznámí prostřednictvím dokumentů, fotografií a četných citátů s dějinami objektu rodného domu, města a památných míst v okolí. Životopisná část se věnuje Stifterovu rodu, blízkým osobám a událostem, které měly zásadní vliv na formování jeho osobnosti i díla.

Vnitřní svět Stifterových úvah a pocitů na jeho životních zastávkách z období let 1805 – 1868 (Horní Planá, Kremsmünster, Vídeň a Linec) přibližují vybrané pasáže z jeho literárního díla a korespondence. Zvýšená pozornost je věnována i dalším oborům, v nichž Stifter působil (mj. malířství, pedagogika a ochrana kulturních památek).

Působivou a přívětivou atmosféru domku doplňují vystavené autentické památky na Stiftera a jeho blízké i předměty, které přibližují hornoplánské obydlí 19.století. Ze zajímavých exponátů zaujmou například – olejomalba Horní Plané, kterou namaloval A.Stifter v roce 1823, ukázky rukopisů, jeho psací stůl, malířské štafle, čestný kord dvorního rady, cylindr s cestovním pouzdrem, jinošský portrét A.Stiftera, kamenný epitaf jeho matky, olejomalba od malíře Josefa Vyleťala Dětství a mládí Adalberta Stiftera, obraz rodného domu od malíře Wilhelma Fischera z roku 1923, či krásná kachlová kamna ve velké světnici a řada dalších.

Díky zvláštní dotaci Jihočeského kraje se v letech 2003 – 2005 podařilo významně obohatit sbírky muzea, a tím i stálou expozici, o velké množství cenných, starších i nových, vydání Stifterových knih.

Z finančních prostředků dotace byly pořízeny i nové vitríny a výstavní panely. Díky příspěvku Země Horní Rakousy byly v roce 2005 nově rekonstruovány i výstavní místnosti v podkroví. Úpravy a opravy objektu průběžně zajišťuje Město Horní Planá.

Expozice je kompletně dvojjazyčná (CZ – NJ). Rok instalace: 2005

Výstavy

CZE

Zvonková – Glöckelberg: Místo s poetickým názvem a pohnutým osudem
Termín výstavy: od 25. 6. 2022 do 15. 12. 2023

Ze břehů řeky Vltavy – Příběhy řeky, krajiny a lidí
Nově uspořádaná a rozšířená výstava umožňující pohled na dno Lipenského přehradního jezera před stavbou přehrady.
Termín výstavy: do 15. 12. 2023

Adalbert Stifter a rodný kraj
Expozice o životě a díle spisovatele ve vztahu k Horní Plané a Šumavě.
do 15. 12. 2023

DE

Zvonková – Glöckelberg: Ort mit einem poetischem Namen und Bewegter Vergangenheit
von 25. 6. 2022 bis 15. 12. 2023

An den Ufern der alten Moldau
Geschichten des Flusses, der Landschaft und der Menschen
bis 15. 12. 2023

Adalbert Stifter und seine Heimat
Orientiert sich am Verhältnis Stifters zu seiner vertrauten Landschaft und seinem geliebten Böhmerwald
bis 15. 12. 2023

Akce

Letní dílny na muzejním dvorku u Stifterů pro děti i dospělé

Interreg Projekt 2018

CZE

MÍSTA SPOJENÁ S ADALBERTEM STIFTEREM:

  • Linz
  • Lackenhäuser/Neureichenau
  • Kirschlag
  • Kefermarkt
  • Kremsmünster
  • Horní Planá/Oberplan

DE

Einleitung:

Die Literatur des österreichisch-böhmischen Dichters Adalbert Stifter, der 1805 in Oberplan / Horní Planá geboren wurde und 1868 in Linz gestorben ist, bewegt die Gemüter bis heute. Von manchen bloß als biedermeierlicher Naturdarsteller gesehen, entdecken andere in ihm einen Vorboten der Moderne mit einem feinen Sinn für das Abgründige. Werke wie „Der Nachsommer“ oder „Witiko“ lassen neben seinen Erzählungen keinen Zweifel daran, dass Adalbert Stifter der Weltliteratur zuzuordnen ist. So bezeichnete ihn etwa auch Thomas Mann als „[…] merkwürdigsten, hintergründigsten, heimlich kühnsten und wunderlich packendsten Erzähler der Weltliteratur, […]“.

Viele der Orte, zu denen Stifter einen Bezug hatte und an denen er wirkte, finden sich literarisch verdichtet in seinen Texten wieder. Im Folgenden finden Sie ausgehend vom Sterbeort und chronologisch rückwärtsgehend zu seinem Geburtsort noch weitere bedeutsame Stationen aus Stifters Biografie.

STIFTERORTE:

Linz

Dass Adalbert Stifter seinen Lebensmittelpunkt vollständig nach Linz verlagern würde, war zunächst gar nicht so eindeutig. Ab Mai 1848 lebten er und seine Gattin Amalia eigentlich zur Sommerfrische in dem Haus des Kaffeehausbesitzers Joseph Hartl an der Unteren Donaulände.

1973 wurde das Stifter-Wohnhaus, in dem das Adalbert-Stifter-Institut schon seit 1957 ansässig war, vom Land Oberösterreich erworben. In den Neunzigerjahren wurde das ganze Gebäude zu einem Haus der Literatur und Sprache mit einem umfangreichen Angebot an Veranstaltungen. Im zweiten Stock befindet sich in der ehemaligen Wohnung Stifters das Oberösterreichische Literaturmuseum, in dem die Literaturgeschichte von Oberösterreich von 800 bis in die Gegenwart dargestellt wird; im ehemaligen Arbeitszimmer Stifters erinnern Realien und Autographen an Leben und Werk des Dichters.

 Kontakt: Tourismusverband Linz, Altes Rathaus, Hauptplatz 1, 4020 Linz, Mail: tourist.info@linz.at, Tel. +43 732 7070 2009; Website: linztourismus.at

Stifterdenkmal

Auf eine Initiative des Böhmerwaldbundes zurückgehend, schuf Hans Rathausky 1902 das Adalbert-Stifter-Denkmal, das sich an der Promenade vor dem Linzer Landhaus, Stifters ehemaliger Arbeitsstätte, befindet.

Ehrengrab am Barbarafriedhof

Adalbert Stifters Ehrengrab befindet sich am St. Barbara-Friedhof in Linz. Im selben Grab ist auch seine Frau Amalia begraben.

Adalbert-Stifter-Institut des Landes Oberösterreich

Das Adalbert-Stifter-Institut des Landes Oberösterreich vereint im ehemaligen Wohnhaus von Adalbert Stifter das Adalbert-Stifter-Institut, eine Forschungsstätte für Literatur- und Sprachwissenschaft, die 1950 gegründet wurde und seit 1957 dort ansässig ist, sowie seit 1993 das OÖ. Literaturhaus mit Veranstaltungsbetrieb. Das OÖ. Literaturmuseum präsentiert in der ehemaligen Wohnung Adalbert Stifters im 2.Stock des Hauses Beispiele aus der OÖ. Literaturgeschichte von ca. 800 bis in die Gegenwart. In Stifters Arbeitszimmer wird durch Realien und Autographen an den Literaten erinnert. Neben einer umfangreichen wissenschaftlichen Präsenzbibliothek beherbergt das Institut auch das OÖ. Literatur- und Spracharchiv, sowie das OÖ. Biografische Archiv, mit einer bedeutenden Sammlung zur Literatur, Sprache und Geschichte Oberösterreichs.

Kontakt: Adalbert-Stifter-Platz 1, 4020 (A) Linz, Tel.: 0043732 7720 11295, Öffnungszeiten: Bibliothek – Mo, Di, Do 9 bis 13 Uhr und 14 bis 17 Uhr, Mi und Fr 9 bis 13 Uhr; OÖ. Literaturmuseum (mit Stifter-Gedenkraum) und Ausstellungen (Literaturgalerie): – Di bis So 10 bis 15 Uhr. Informationen zum Veranstaltungsprogramm finden Sie auf www.stifterhaus.at

Lackenhäuser/Neureichenau

Lackenhäuser, ein Ortsteil der deutschen Gemeinde Neureichenau, liegt im Bayrischen Wald an der Grenze zu Österreich. Die Gegend kannte Adalbert Stifter bereits durch Erkundungen von seinem Heimatort Oberplan aus, als er den Wald des Dreisesselberges durchstreifte. Lackenhäuser wurde jedoch insbesondere in den späteren Jahren ein wichtiger Ort der Ruhe für ihn, an dem er seine angeschlagene Gesundheit kurieren und sich seiner Schreibarbeit widmen konnte. Im „Ladenstöckl“ des Rosenberger-Hauses verbrachte er daher zwischen 1855 und 1866 mehrere längere Aufenthalte, mit dem Besitzer des Guts, Franz Xaver Rosenberger, verband ihn eine Freundschaft. In den Räumen des Ladenstöckls befindet sich seit 2014 ein modernes Museum, das an den Dichter erinnert und einzelne Aspekte seines Lebens beleuchtet sowie von der allgemeinen Geschichte des Rosenbergerhauses erzählt.

Kontakt: STIFTER-MUSEUM IM ROSENBERGER GUT, Lackenhäuser 146, 94089 Neureichenau (D), +49-8583-2033; Weitere Informationen zum vielfältigen Kultur- und Freizeitangebot finden Sie auf www.neureichenau.de

Foto: Gabriele Blachnik

Kirschlag

Das im Mühlviertel gelegene Kirchschlag war neben dem bayrischen Lackenhäuser der zweite wichtige Erholungsort für Adalbert Stifter, mit dem er in den drei letzten Lebensjahren in enger Verbindung stand. Stifter war auch oft in der 1861 errichteten Villa des mit ihm befreundeten Baumeisters Johann Metz zu Gast, der auch das Stifter-Wohnhaus in Linz erbaut hatte. Die Metz-Villa wurde 2004 von der Gemeinde Kirchschlag erworben, wird seit 2017 von Grund auf saniert und soll künftig als multifunktionales Zentrum dienen.

Kontakt: Metz-Villa (auch Stifter-Villa genannt) – Kirchschlag 38, 4202 (A) Kirchschlag, weitere Informationen zum vielfältigen Kultur- und Freizeitangebot finden Sie auf www.kirchschlag.net

Foto:  Reinhard Deim

Kefermarkt

Der Kefermarkter Flügelalter gilt als eines der Hauptwerke spätgotischer Schnitzkunst. Er wurde Ende des 15. Jahrhunderts vom Besitzer der Herrschaft Weinberg, zu der Kefermarkt gehörte, in Auftrag gegeben, jedoch ist der Meister des Werkes leider nicht mehr bekannt. Um 1850 war der Altar nicht zuletzt durch einen Befall mit Holzwürmern in einem beklagenswerten Zustand. Adalbert Stifter, der im Zuge der Restaurierung des Altars eine kaum zu überschätzende Rolle einnahm, fand insbesondere auch drastische Worte für die Veränderungen am sakralen Kunstwerk, die im Laufe der Zeit durchgeführt wurden.

Kontakt: Gemeindeamt: +43 7947 5910, Pfarramt: +43 7947 6203, weitere Informationen zum vielfältigen Kultur- und Freizeitangebot finden Sie unter www.kefermarkt.ooe.gv.at

Foto: Rudolf Kiesenhofer

Kremsmünster

Das Kloster der Benediktiner in Kremsmünster wurde 777 vom bayrischen Herzog Tassilo III. gegründet. Adalbert Stifter war von 1818 bis 1826 Schüler im Gymnasium des Stiftes, eine Zeit, die für ihn prägend war. Der historische Kulturort Kremsmünster bietet immer wieder Veranstaltungen und Programm zu Stifter, wie etwa die „Kremsmünsterer Gaumenfreunde“, welche ganzjährig zum Genuss ausgewählter Stifter-Kulinarik einladen.

Kontakt: www.stift-kremsmuenster.at, Tel. +43 7583 5275-150;  www.kremsmuenster.at, Marktgemeinde Kremsmünster Tel. 07583 5255

Foto: Wolfgang Diesenreiter/Fotoclub Kremsmünster

Horní Planá/Oberplan

In Oberplan erblickte Adalbert Stifter das Licht der Welt. Das Geburtshaus, in dem er als ältester Sohn eines kleinen Gewerbetreibenden und Landwirts geboren wurde, wurde vermutlich schon um 1600 errichtet. Bilder, Dokumente, Zeugnisse insbesondere aus seiner Jugendzeit sind hier im Museum attraktiv arrangiert zu besichtigen.

Kontakt: Stifter Geburtshaus – Palackého ulice 21, 38226 Horní Planá (CZ), Tel. +420 380 738 473

Foto: Adalbert Stifter Geburtshaus, Horní Planá/Oberplan

Historie domu

CZE

Rodný dům Adalberta Stiftera č. 21 pochází ze 17. století.

Stifterův rod zde žil od doby kolem r. 1660. Majitelé domu   hospodařili na svém statku, ale hlavně se živili jako tkalci, pláteníci a obchodníci se lnem a přízí. Do začátku 19. století se v domě vystřídalo šest generací Stifterova rodu.

Adalbert Stifter byl prvním příslušníkem sedmé generace. Narodil se zde 23. října 1805 novomanželům Johannovi a Magdaleně, rozené Friepesové. Rodina se v dalších letech rozrostla o další čtyři děti.

Adalbert v rodném domě prožil bezstarostné dětství. Vzpomínky na tato šťastná léta se mnohokrát intenzivně promítly do jeho pozdější literární tvorby. Harmonické období dětství však skončilo ve dvanácti letech chlapcova věku. Otec zahynul v roce 1817 při neštěstí na obchodní cestě. Adalbert se krátce na to s rodným domem rozloučil. V roce 1818 odešel na doporučení svého učitele studovat, ale na svůj domov a na Šumavu však nikdy nezapomněl. Po celý život se sem vracel. Jeho další život se rozdělil na období studia na gymnáziu v Kremsmünsteru, na období studia a prvních pracovních zkušeností ve Vídni a na rozsáhlé a tvůrčí období v Linci, kde mimo jiné působil ve funkci zemského školního rady pro obecné školy hornorakouské. Rodné město navštívil naposledy na podzim roku 1867, tedy několik měsíců před svou smrtí.

Do konce roku 1904 dům zůstal ve vlastnictví členů Stifterovy rodiny. V roce 1910 jej zakoupila obec Horní Planá. V roce  1934 vyhořel a krátce po požáru byly zahájeny práce na jeho rekonstrukci. Po uvedení do původní podoby sloužil jako obecní knihovna a byt.

Od roku 1956 začaly přípravy na zřízení muzejního památníku. V čele tohoto úsilí stáli PhDr. Hugo Rokyta, pracovník státní památkové péče v Praze a Jan Huleš, ředitel českokrumlovského muzea. Památník Adalberta Stiftera byl v jeho rodném domě slavnostně otevřen 23. října 1960.
Dr. Hugo Rokyta k tomu napsal: „… památník mezinárodního významu slouží ke sblížení národů a kulturních styků s cizinou.“

V průběhu dalších let byla memoriální výstava několikrát rozšiřována a měněna. Současná dvojjazyčná expozice „ Adalbert Stifter a rodný kraj“ vznikla v roce 2005.

V památníku jsou také pořádány sezónní výstavy, kulturní a společenské akce. Od roku 1960 do roku 2006 sem zavítalo přes 270 tisíc návštěvníků.

Majitelem domu je Město Horní Planá, které se stará o jeho údržbu a opravy. Muzejní památník s expozicí a výstavami spravuje a provozuje Regionální muzeum v Českém Krumlově jako svou pobočku.

V současné době je objekt využíván takto:

    • přízemní část (předsíň s chodbou, tři místnosti a komora) je využita pro stálou memoriální expozici „Adalbert Stifter a rodný kraj“
    • čtvrtá místnost v přízemí slouží jako malá studovna
    • půdní prostory jsou užívány pro sezónní výstavy
    • bývalé hospodářské objekty ve dvoře jsou k dispozici pro krátkodobé výstavy
  • atrium umožňuje instalaci sezónních výstav i konání kulturních akcí

Pro badatele

CZE

Detašovaná badatelna s příruční knihovnou poskytuje dílčí služby:

  • zájemcům o život a dílo A.Stiftera v návaznosti na obsah stálé expozice,
  • zájemcům o historii, pamětihodnosti a zajímavosti Horní Plané a okolí,
  • Badatelské služby a konzultace jsou poskytovány po předchozí domluvě.

Kontakt

Adresa: Palackého 21
382 26 Horní Planá 
Tel./Fax: 380 738 473
stifter@muzeumck.cz

Kontaktní osoba:
Lenka Hůlková
kustodka pobočky, dokumentátorka